Zákon o zadávání veřejných zakázek zná několik druhů zadávacích řízení. Přehled, čím se liší a podle čeho zadavatel volí postup.
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), počítá s několika druhy zadávacích řízení. Zadavatel si nemůže druh řízení libovolně vybrat: záleží na předpokládané hodnotě zakázky, na jejím předmětu a na tom, zda jsou splněny zákonné podmínky pro méně formální postup.
Přehled druhů řízení
- Otevřené řízení – nabídku může podat kdokoli, kdo splní zadávací podmínky. Základní a nejběžnější postup u nadlimitních zakázek.
- Užší řízení – nejprve se podávají žádosti o účast, zadavatel vybere zájemce a teprve ti podají nabídku.
- Jednací řízení s uveřejněním – zadavatel s dodavateli jedná o obsahu nabídek; lze ho použít jen v zákonem vymezených případech.
- Jednací řízení bez uveřejnění – výjimečný postup, kdy zadavatel vyzve vybrané dodavatele bez předchozího oznámení; vyžaduje splnění přísných zákonných důvodů.
- Řízení se soutěžním dialogem a řízení o inovačním partnerství – pro složité nebo inovativní předměty plnění.
- Zjednodušené podlimitní řízení – zjednodušený postup pro podlimitní zakázky.
Podle čeho se postup volí
Rozhodující je nejprve předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zakázky pod určitou hodnotou jsou veřejnými zakázkami malého rozsahu a zákon na ně dopadá jen částečně (viz článek o VZMR). Finanční limity pro podlimitní a nadlimitní režim stanoví nařízení vlády, proto je vždy ověřte v aktuálním znění.
U každého řízení pak zákon určuje minimální lhůty, způsob uveřejnění a procesní kroky. Chyba ve volbě druhu řízení patří mezi závažné pochybení zadavatele, které může vést k zásahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).